Méně známé terapie


1)      Metoda bazální stimulace
–          pro jedince s těžším mentálním postižením a s více vadami je simulace pedagogicko-psychologickou aktivitou, kdy se snažíme jedincům nabídnout možnost pro vývoj jejich osobnosti.
–          pojem bazální znamená elementární základní nabídku, která se nabízí v nejjednodušší podobě.
–          pojem stimulace se rozumí, že se nabízí podněty všude tam, kde těžce postižený člověk vzhledem ke svému postižení není schopen sám postarat o dostatečný přísun přiměřených podnětů potřebných pro svůj vývoj.
–          základní myšlenkou je požadavek na celistvost ve vývoji, tedy na vnímání, myšlení, pohyb, pocity, tělesná zkušenost a ve středu všeho stojí komunikace.
–          k podnětům patří somatické, vibrační, vestibulární, čichové, chuťové, sluchové, zrakové, komunikativní a sociálně-emocionální podněty.
mladý člověk 
2)      Arteterapie:                                                                                    
–          skupinová aktivita zaměřená na využívání umění, s využitím různých materiálů a technik.
–          při arteterapii se upevňují vztahy ve skupině, probíhá komunikace a dalším cílem je poznání sebe samého a odreagování se.
–          jde o jakousi formu psychoterapie, kdy dítě pomocí výtvarné tvorby vyjádří svůj zážitek, rozvíjí vnímání i možnost sebeuzdravování.
–          nehodnotí se technika, ale osobní zpověď v průběhu samotném tvůrčím procesu.
–          důraz je kladen na sebehodnocení pomocí neverbálních symbolů (strach, obava, přátelství…).
–          umění se chápe jako léčebný prvek nejčastěji pomoci abstrakce a hlíny jako materiálu.
 olej a květina
3)      Senzorická integrační terapie:
–          využívá se v terapii u dětí s poruchou pozornosti, hyperaktivity, opožděného vývoje, emočních problémů i u jedinců s autismem či Downovým syndromem.
–          v čem tkví úspěch integrace? Jde o nejpřirozenější pohybové činnosti, které se uplatní ve hře a sociálních kontaktech, různorodá nabídka aktivit nabídne svobodnou volbu výběru.
–          houpání v síťce obnovuje pocit bezpečí a sounáležitosti, posiluje se důvěra a vnímání těla, uvolní se napětí, To vše má pak pozitivní dopad na vyrovnání emočních či adaptačních problémů.
–          kromě závěsných sítí se používá například zrcadlo, trampolína, masážní míčky, houpačky, trojrozměrný žebřík, chůdy, jednonohá stolička a další pomůcky, které jsou dostupné v tělocvičnách či hernách.
bílé kameny 
4)      Hydroterapie:
je založena na vodoléčbě ve vířivé vaně a volného pobytu v bazénu.