Možná tomu tak bylo, možná nebylo. Ale i kdyby tomu snad tak nebylo, klidně tomu tak být mohlo.
Na krajinu se snesl soumrak a kdesi nikým nepozorován seděl na topole vodník. Neseděl však na topole nad jezerem, nýbrž nad bazénem.
Tolik se jenom v životě nalopotil, než nashromáždil dostatek dušiček na to, aby si mohl tohle lukrativní místo pořídit! Dlouho dřel, než se dostal z kalného a žabincem porostlého rybníčku až do tohoto luxusního bazénu. Kolik jenom toho musel obětovat, kolikrát si jenom utrhoval od úst! A teď…
Teď seděl nad bazénem, v němž byl doma, a ronil hořké slzy.
Protože v tomto jeho novém bydlišti nebylo vše tak, jak si to ve svých dřívějších snech představoval. Krásný bazén sice obýval, jenže ta voda v něm…
Bylo mu věru smutno, když sledoval, jak se zprvu průzračná voda mění v nevábný fujtajbl. Protože všude kolem rostly stromy a listí, které z nich opadávalo, dopadalo na vodní hladinu a nakonec klesalo na dno, kde se měnilo v nevábnou beztvarou hmotu, jíž se náš hastrman štítil.
„Majitelé by mi to tu měli pořádně uklidit,“ říkal si neustále. Jenže s tímto přáním zůstával nevyslyšen. Lidští majitelé se k ničemu neměli a raději se i sami této vodě vyhýbali; a jak měl potom náš vodník žít a jak měl přicházet k dalším dušičkám, že?
Bylo mu z toho věru smutno. Tak smutno, že docela zanevřel na rybářské sítě, do nichž se mu kdysi tak dařilo lapat neopatrné jedince, jež následně připravoval o duši, a raději přesedlal na síť jinou, internetovou.
A musím podotknout, že dobře udělal. Protože jak se tak onou sítí prodíral, narazil neočekávaně na .
A jeho trápení rázem pominulo. Nalezl tu totiž zázrak zvaný bazénový vysavač. A poté už jenom stačilo, aby se na náměstí ponořil do obecní kašny a posbíral z jejího dna mince naházené tam turisty, a než se nadál, měl svůj bazénový vysavač i on.
Nejbližší noci pak nikým nepozorován vypulíroval dlouho zanedbávaný bazén k nepoznání. A v mžiku pookřál. Protože teď se mu tady bude bydlet určitě jako v bavlnce.
Myslel si to, a jak se ukázalo, měl pravdu. Protože život v čisté vodě, to je něco úplně jiného. To se ani nedá popsat slovy.
A tak si tam náš vodník počal žít a žije si tam možná dodnes. A žije si tam v blahobytu. Protože víte vy vůbec, kolik lidí se chce v tak čistém bazénu vykoupat?
To vám je dušiček!!!
