Umění je nepopiratelnou a velmi zásadní součástí lidské kultury. Rozechvívá určité části naší duše, které bývají ve shonu běžného života skryté a mlčenlivé. Podobně na nás mohou působit i přírodní scenérie. Když posloucháte Smetanovu Vltavu, Dvořákovu symfonii Z Nového světa, díváte se na obrazy od Clauda Moneta, sochy od Michelangela Buonarrotiho nebo stavby od Santiniho-Aichla, pak se stáváte součástí dědictví předávaného po generace. Snoubí se ve vás touhy, přání, pocity a cíle mnoha a mnoha lidí před vámi, kteří tvořili a obdivovali. Jste malou součástí nekonečného vesmíru, ale díky magičnosti těchto nepřekonatelných děl se z vás stává lepší člověk.
Jako část naší kultury jsme totiž mnohem více než jako malé ztracené a osamocené lodičky v nevědění. Ten, kdo tvrdí, že umění není pro něj, se zatím jen nenaučil správně naslouchat. Říká se, že klasická hudba (a dalo by se to vztáhnout i na ostatní druhy tradičního umění) je jako vznešená dáma. Nechá se dlouho dobývat, odolává přímým útokům, nenechá se jen tak svést a vyžaduje mnoho pozornosti a snahy, než se vám plně otevře. Jamile se ale klasickému umění přiblížíte, pak mu začnete rozumět a najdete v něm zalíbení.
Velký požitek přináší i propojení více druhů umění, obrazy či koncerty v přírodě, hudba v kostele nebo jiné architektonické stavbě, obrazy doprovázené melodiemi atd. Rádi bychom vás tedy pozvali do pražské Španělské synagogy koncerty, které vám přinesou právě no propojení. Koncerty zde pořádá orchestr a sbor Czech Collegium, který doplňují různí sóloví hosté. V repertoáru mají například skladbu Bolero od Maurice Ravela, Carminu Buranu od Carla Orffa i různé výběry z české a světové hudby. Při poslechu hudby vás okouzlí nádherné prostory nejmladší synagogy v rámci Židovské Města v Praze. Velmi bohatá barevná orientální výzdoba vás přenese do vzdálených krajin a umocní váš hudební prožitek.